Cesta lodi Half Moon

Loď a její kapitán
Průzkumná loď Half Moon (Halve Maen v originále) byla vystrojena dne 25. března 1609, holandskou Východoindickou společností. Její délka na palubě byla 85 stop, délka v kýlu byla 64,5 stop a výška 78 stop. Posádku tvořilo asi 20 mužů a výtlak byl 112 tun. Half Moon nesla ráhnové a latinské plachty.
Lodi velel Henry Hudson, který v té době byl již slavným badatelem v arktických oblastech. Jeho kariéra ve Východoindické společnosti započala v roce 1608. V roce 1609 byl obchodníky holandské Východoindické společnosti postaven před úkol najít východním cestu do Asie. Byl požádán, aby proplul Severním ledovým oceánem severně od Ruska až do Pacifiku a pak pokračoval do zemí Dálného východu.

Half Moon vyplouvá
Half Moon pod velením Hudsona vyplula z Amsterdamu dne 4 dubna. Cestu však nemohl dokončit. Necelý měsíc od vyplutí ho zastavily ledové kry východně od Severního mysu v Norsku. Opakovalo se tedy to, co již několikrát v minulosti. Protože slyšel zvěsti o průchodu do Pacifiku opačným směrem, Hudson a jeho posádka se rozhodla pokusit se hledat západní průchod kolem Severní Ameriky. V polovině května tedy zamířil s lodí na západ, i když to bylo zcela v rozporu s pokyny, které měl.

První přistání
Kolem 2. července dopluli do oblasti jižně od Newfoundlandu a v polovině července zakotvili na pevnině ostrova Nova Scotia blízko dnešního LaHave. Zde se setkali s domorodými Američany, kteří byli zvyklí na obchodování s Francouzi. Loď zůstala v oblasti asi deset dní. Posádka tuto dobu využila pro výměnu zlomené stěžně a na doplnění zásob rybařením. Později asi tucet mužů z Half Moon za použití mušket a malého děla napadlo nedalekou vesnici a pobralo kožešiny a záhy na to odpluli.

Hudsnova řeka
Počátkem srpna dopluli k Cape Cod, ze kterého pokračovali směrem na jih a později na jihozápad k zálivu Chesapeake. U vstupu do zálivu však Hudson otočil loď na sever a plavbou podél pobřeží prozkoumával okolní krajinu a vody. Na své cestě objevil Delaware Bay a dál pokračoval směrem na sever. Dne 3. září se doplul do ústí řeky, která původně byla nazývána "North River" nebo "Mauricius" a nyní nese jeho jméno – řeka Hudson.
Řeka byla v ústí široká a tak se Hudson rozhodl plout proti proudu, aby zjistil zda to není hledaný průjezd na západ. Průzkum pevniny nebyl vždy jednoduchý, protože docházelo k drobným i větším potyčkám s indiány. Dne 6. září 1609 byl dokonce jeden člen posádky - John Colman zabit Indiány s šípem do krku. Během příštích deset dnů pokračoval jeho Half Moon v plavbě, až dosáhl místa, kde se nachází město Albany.

Návrat
Protože bylo zcela zřejmé, že další cesta po řece již není možná, Hudson se rozhodl k návratu do Evropy. 7. listopadu 1609 přistál v Dartmouth, kde byl  zadržen pobřežními orgány, které požadovaly vydání jeho deníku. Po složitých jednáních se mu podařilo deník předat nizozemskému velvyslanci v Anglii, který jej poslal, spolu s jeho zprávou, do Amsterdamu.
Half Moon v dalších letech sloužil k nejrůznějším účelům, až do roku 1618 kdy loď byla zničena během anglického útoku v Jakartě v Nizozemské východní Indii, dnešní Indonésii.

Důsledky
Hudsonova výprava měla významné důsledky pro další rozvoj této části kontinentu. Na základě své historické cesty prohlásil Hudson oblast za zabranou pro Holanďany a otevřel zemi osadníkům, kteří šli v jeho stopách. První evropské osídlení na územích současných států Connecticut, Delaware, New Jersey, New Yorku a Pensylvánii na počátku roku 1624 tvořili nizozemští přistěhovalci, kteří vybudovali i kolonii New Netherland nebo také Nieuw Nederlandt (Nové Holandsko). Hlavním městem Nového Holandska se v roce 1625 stal New Amsterdam na ostrově Manhattan, tedy základ dnešního New Yorku.
Koncem 17. století připadlo celé Nové Holandsko britské koruně. Přes několik století, která od těchto událostí již uplynula, můžeme v názvech mnoha míst a měst jako jsou např. Brooklyn, Hoboken, Block Island a další stovky jiných, rozpoznat holandský původ. Tyto názvy zřetelně naznačují roli, kterou holandsko sehrálo při vytváření amerického národa.